Včelařská konference

Pravdu majú tí, čo hovoria o tzv.blinovovej priehradke -prepážke ako o komorovaní včelstva v skorých jarných mesiacoch. Komorovaním sa malo dosiahnuť rozdelenie plodiska na dve časti, na plodovú a kŕmnu komoru, aby včelstvo mohlo lepšie využiť biologickú teplotu na svoj rýchlejší rast včelstva v zúženom priestore. Blinov bol sovietsky včelár a veľa sa o ňom písalo vo včelárskej literatúre (a včelári mu i verili) v 50 a 60-tich rokoch v minulom storočí. Bola to lákavá myšlienka a podľahol som jej i ja. Môžem smelo napísať, že to bol poriadny omyl, lebo silné včelstvo ani vtedy a ani dnes nepotrebuje na svoj rast žiaden zúžený priestor, ani uteplený úľ a slabé včelstvo zvlášť, pretože za priehradkou bolo chladno a včely nedokázali za priehradku prejsť. Priehradka mohla byť drevená, hobrová, slamenná, roberoidová a pod. ktorá mala v hornej tretine vodorovný otvor 15x100mm. Zakladala sa tak, aby v plodovej komore ostali len plodové plásty, max. jeden menším množstvom zásob na rozšírenie plodu a na kŕmnu, kde boli preložené všteky plásty so zásobami. Postupne ako matka kládla vajíčka (a mala ich klásť rýchlo a veľa) v plodovej komore, zo zásobnej sa vo vhodnej chvíli prekladal ďalší plást a tak pekne dookola.Veľa práce a časté zásahy do včelstva. Čo je na tomto systéme moderné a k tomu akoby určené pre 21. storočie!?, keď dnes včelári pracujú s celými debničkami a s jarným rastom nemajú problémy? Je pravda, že obdobie posledných 25rokov bolo mimoriadne prajné pre včely a zároveň pre včelárov, lebo roky 1955 až 1980 boli opačne neprajné a včelári hľadali spôsoby aby chovali silné včelstvá s jednou matkou a to sa zdalo pri použití Blinovovej priehradky možné. Opak bol pravdou. Len dúfajme, aby sa takáto nevhodná 25 ročná preióda nevrátila, lebo aj to je možné. Anton

Těch 25 let dobrých a špatných je prý klimatology potvrzený jev.Každých asi 50 let začíná cyklus oteplování a ochlazování. Nyní by měla následovat opět chladná půlperioda. Klimatologové prý asi před pěti lety udělali prognozu, jaký typ počasí máme očekávat a vyšla jim. Zatím většinou. Ubyde podzim a jaro, léto a zima se protáhnou a budou se prudce měnit. Srážky už jsem zapoměl, ale mám dojem, že jim zatím nevyšly, ty snad měly být v zimě malé a vlétě velké. Nás myslím zajímají teploty a ty snad včelám dosud vyhovují. Pokud nebudou zimy ještě extrémnější, tak je dobré, že jsou bez výkyvů a jaro přijde najednou a v plné síle. Myslím, že takové ty prolety v únoru a březnu, tak při nich včely asi jen mrzly na sněhu, když je na chvilku vylákalo sluníčko.

K té přepášce. Kdysi jsem si udělal dva 13r nástavky, abych vyzkoušel a napodobil technologii zadováků o které mi každý básnil. Jedno dno bylo na teplou a druhé na studenou stavbu.
Zkoušel jsem v nich přepážku hlavně v podletí, aby si včely snesly zásoby do plodiště - k chomáči a plásty za přepážkou vyprázdnili.
Moc to nefungovalo. Ani pak na jaře.
K jarnímu léčení nosematozy se nemohu vyjádřit, nesleduji nosemu, i když mikroskop mi Ježíšek přinesl. :-))
Ale pokud má mít přepážka zužovací a uteplovací efekt, tak u 13 rámků asi ano. U 10R nástavku není nad to, když je včelstvo zůženo dvěma bočními deskami(nástavku), včely obsedají plně 9 uliček a visí do poloviny spodního nástavku.

Možná snad u nějakého slabého včelstva. Ale tam je možné dát místo přepážky pořádně nabouchaný zásobní plást/y/ a uteplení bude možná stejné.
Karel